pondělí 19. března 2012

Pomáháme taškou

O tom, že igelitové tašky jsou peklem módním i ekologickým, snad již nikdo nepochybuje. Důvody, proč upřednostňovat látkové tašky před igelitkami jsem popsala na webu Nazeleno.cz. V tomto příspěvku bych se chtěla blíže podívat na látkové tašky, které je možné sehnat u neziskových organizací. Jejich nákup má totiž hned několik pozitivních dopadů:
  • získáte trvanlivou tašku z obnovitelného materiálu
  • často s originálním, neotřelým designem
  • v případě ekologických organizací nezřídka vyrobenou z bio materiálů či ze zbytků látek
  • nákupem finančně podpoříte činnost organizace
  • nošením tašky propagujete danou organizaci
  • některé organizace spolupracuje na výrobě tašek s chráněnými dílnami, což se rovná pomoci dvojnásobné

Tady jsou některé z tašek nabízené neziskovými organizacemi:

Hnutí Duha







Biobavlněné tašky ekologické organizace Hnutí Duha jsou vyrobeny za využití obnovitelných zdrojů energie. Právě šetrná energie je jedním z témat iniciativy Velká výzva, kterou konkrétně tato taška podporuje.





Tašku na obrázku vpravo zde seženete rovněž ve lněném provedení, kdy byly k výrobě využity zbytky látek.


Tašky zakoupíte v e-shopu Hnutí Duha za 150 Kč.






Greenpeace




Obrázek velryby na tašce z biobavlny symbolizuje jednu z nejvýznamnějších kampaní Greenpeace. V e-shopu ji naleznete za 120 Kč. V nabídce jsou rovněž vysoce originální tašky vyrobené z bannerů, které byly použity na akcích Greenpeace. Pěkný příklad recyklace. :-)



 Sdružení Tereza


Nákupem tašky s motivem žirafy, vyrobené z bio bavlny a opatřené certifikátem Fair Trade, podpoříte činnost Sdružení TEREZA. Tato organizace je zaměřena na ekologickou výchovu. Prostřednictvím vlastních výukových programů a materiálů se podílí na realizaci ekologické osvěty na základních a středních školách.

Tašku zakoupíte prostřednictvím internetového obchodu za 59 Kč.




Hnutí Brontosaurus



Také Hnutí Brontosaurus je zaměřené na ekologickou výchovu. Její akce jsou vyhledávány zejména studenty středních a vysokých škol.

Biobavlněná taška s logem organizace je k dostání ve třech barvách v e-shopu za 180 Kč.









Taška s motivy brontosaurů připomíná 35 let fungování organizace. Je vyrobena z šetrně pěstovaného karpatského lnu a koupit si jí můžete rovněž za 180 Kč.








Auto*Mat


Touto, nebo modrou, taškou podpoříte činnost sdružení Auto*Mat, které se věnuje zejména problematice dopravy v Praze a popularizaci jízdního kola jako dopravního prostředku vhodného do města. Sdružení je známé zejména pořádáním pravidelných pražských cyklojízd.

Biobavlněnou tašku zakoupíte za 150 Kč na webových stránkách Zelená domácnost.com.



Svoboda zvířat
Svoboda zvířat je organizace na ochranu zvířat fungující již od roku 1994. Mezi její nejvýznamnější kampaně patří např. Cirkusy bez zvířat, Za nahrazení pokusů na zvířatech či Proti srsti, zaměřená na problematiku chovu kožešinových zvířat.

Zelená taška se zvířecím motivem je vyrobena z organické bavlny a v e-shopu za ní dáte 150 Kč.







O. S. Devět životů
 
Občanské sdružení Devět životů se stará o zraněné a opuštěné kočky, poskytuje jim veterinární péči a hledá pro ně nový domov. Pomocí kastračního programu se snaží snížit počet nechtěných koťat a zároveň zlepšit životní podmínky volně žijících koček a kocourů. Vedle toho provozuje tzv. felinoterapii, tedy "léčbu kočkou".

Bavlněné tašky jsou šity ve spolupráci s Občanským sdružením SALET, které pomáhá lidem s tělesným postižením či duševním onemocněním.

Tašky zakoupíte v benefičním krámku MEOW za 100 Kč. Na výběr je z celé řady barev i motivů nanesených na látku pomocí sítotisku.




Zaujala vás některá z uvedených tašek? Nebo máte jiný tip? Sem s ním! :-)

středa 14. března 2012

Mydlice lékařská aneb Návrat ke kořenům

V jedné internetové diskusi jsem objevila příspěvek slečny, která si myje vlasy odvarem z kořene mydlice lékařské. Zaujalo mě to a začala jsem pátrat po internetu. Nalezla jsem tento recept, který, jak se později ukázalo, motivoval i onu slečnu k výrobě nezvyklého šamponu. Vytáhla jsem z ní ještě další informace a zkušenosti a pustila jsem se do výroby.

Vše, co je třeba: kořen mydlice, bylinky, vonný olejíček + voda

Použila jsem celý pytlíček sušeného kořene mydlice lékařské. Na 50 g mydlicového kořene tak vyšlo zhruba 580 ml vody. (Příště přihlédnu k týdenní trvanlivosti šamponu a vytvořím zhruba poloviční dávku.) Dále jsem postupovala přesně podle návodu. Po desetiminutovém vaření jsem do odvaru přidala trochu kopřiv a rozmarýnu. Po vychladnutí jsem směs přecedila, přelila do lahvičky a doplnila pár kapkami levandulového oleje.

 Fáze vaření

Louhování bylinek

Výsledný  produkt

Hned jsem se samozřejmě vrhla vyzkoušet šampon na vlastní vlasy. Nejprve jsem přemýšlela, jak to udělat, abych na jedno umytí nespotřebovala celou, relativně malou lahvičku. Je nutné si uvědomit, že tento šampon nemá klasickou gelovitou strukturu jako běžné šampony. V podstatě je to "voda". Napadlo mě přelít malou část do mechanické rozprašovače, nicméně poté se ukázalo, že rozprašovač má tendenci se ucpávat. Šampon jsem aplikovala do vlhkých vlasů a zároveň jsem se snažila ho vmasírovat přímo do pokožky hlavy. Poté jsem šampon nechala chvíli působit a opláchla ho klasickým způsobem. 

Trochu mě překvapilo, že ač se jedná o mydlici, tak šampon vůbec nepění. Přesto je svým způsobem na dotek cítit, že něco na vlasech je. Možná bych to přirovnala k hodně naředěnému běžnému šamponu. Vlasy šly po umytí velmi dobře rozčesat a po uschnutí působily čistým dojem. Na omak mi přišly příjemnější, jemnější než po umytí běžným šamponem. Jsem zvědavá, co mydlicový šampon udělá s vlasy po dlouhodobém používání.

Líbí se mi, že k výrobě šamponu jsou v podstatě zapotřebí pouze bylinky, které se běžně vyskytují i u nás. Odpadá tak závislost na kupovaných produktech a věci s tím spojené - mezinárodní přeprava jednotlivých složek i výsledného výrobku či používání plastových obalů na jedno použití. A to nemluvím o chemii používané v konvenčních výrobcích.

 S mydlicí lékařskou se můžeme setkat na březích toků i na zahrádkách.

Je zřejmé, že mydlicový šampon nemusí sednout každému. Někomu se může zdát přece jen trochu moc "natur". Pokud používáte klasické šampony, můžete nejprve vyzkoušet šampon od některé ze značek přírodní certifikované kosmetiky. Jde jen o to, zvyknout si na nechemickou vůni a menší pěnivost. Osobně mám dobrou zkušenost se značkou alverde, která je běžně k dostání v každé dm drogerii.

Více o přírodní péči o vlasy naleznete v mém článku na webu Nazeleno.cz.

Máte zkušenost s některými přírodními přípravky pro péči o vlasy? Zkoušeli jste si doma něco sami vytvořit? A jak to dopadlo? :-)

pondělí 5. března 2012

Vejce. Nebo slepice?

Dnes se na webu Novinky.cz objevil článek Vejce v Česku podražila o sto procent, stačila jedna směrnice EU. Ne, NEBUDU číst diskusi, říkala jsem si. Nakonec mi to stejně nedalo. A zase jsem se rozčílila nad mentalitou a uvažováním svých spoluobčanů. Pro ilustraci postačí uvést názor hodnocený nejvíce kladnými a nejvíce zápornými hlasy. Ano, peníze jsou jako vždy až na prvním místě..




 Již delší čas nakupuji pouze bio vejce z ekologických chovů a to z jednoho prostého důvodu:


Na videu je dobře patrný rozdíl mezi jednotlivými způsoby chovu nosnic označených čísly 0, 1, 2 a 3. Tato čísla nalezneme, vedle označení země původu a registračního čísla hospodářství, na razítku na skořápce vejce.


http://spolecnostprozvirata.cz/obsah.php?pg=vejce

   Význam číselného kódu na vejcích

   0 - vejce pocházející z ekologického chovu
   1 - vejce z volného výběhu
   2 - vejce z chovu v halách
   3 - vejce z klecového chovu
 
   CZ - země původu, 1045 - registrační číslo chovu



Na základě směrnice 1999/74/ES se od ledna letošního roku nesmějí používat klasické klece, ale tzv. obohacené. V praxi to znamená, že nosnice mají více prostoru, hnízdo, bidýlko, materiál k popelení a vybavení pro obrušování drápů. Jistě, určitý pokrok ve vztahu k vnímání potřeb zvířete je z toho patrný a díky Bohu za to. Na mě to ale trochu působí, když to hodně přeženu, jako když vězeň dostane do cely televizi. Je to zábava, odreagování, ale pořád je to vězení. Proto i nadále zůstávám věrná vejcím z ekologických chovů, která kupuji v bioprodejnách či podle nabídky v supermarketech (Tesco, Interspar, Billa). Případně rovnou od chovatele prostřednictvím PRO-BIO LIGY.

Vejce z české ekologické farmy Abatis a.s.


Ale zpět k článku z Novinek.cz a k reakcím dotčených spotřebitelů. Právě kvůli výše zmiňované směrnici je nyní na trhu nedostatek vajec, případně jsou dražší oproti ceně, na kterou byli zákazníci zvyklí. A to je to, co lidi nejvíc trápí. Čert vem, že slepice mají o něco důstojnější podmínky k životu. Je více než potřeba, abychom se konečně naučili vnímat "užitková" zvířata jako živé bytosti a ne jako stroje pro uspokojování našich potřeb. Když od někoho něco chci, je přece slušnost za to na oplátku něco nabídnout. 

Mě osobně vyšší cena za bio vejce absolutně nevadí. Ráda tak podpořím myšlenku etického zacházení se zvířaty a jako spotřebitel tím dávám najevo, o jaký produkt mám zájem. Domnívám se, že pokud člověk nekonzumuje vejce každý den, což bez tak není zdravé, neměl by rozdíl v těch několika desetikorunách za krabičku vůbec zaznamenat. Je to přesně o tom, o čem chci, aby byl tento blog - místo pracího prášku z reklamy si vyrobím mýdlový sliz za pár korun a ušetřené peníze investuji do vajec z ekologických chovů. Nula od nuly tak ale rozhodně nepojde..

Slepice ve svém přirozeném prostředí.

Více k problematice klecového chovu nosnic naleznete např. na webu Společnosti pro zvířata, která vede kampaň Slepice z klece ven. Dále doporučuji shlédnout videa z "otevřených záchran" slepic z klecových velkochovů. Ten člověk bude pro mnohé blázen a extremista, já mám pro jeho činy větší pochopení než pro ty, kteří se akorát zmůžou na nadávání v internetových diskusích.