pondělí 16. dubna 2012

Skutečně Dobrý kurz

Včera jsem se plná dojmů vrátila z mýdlařsko - bylinkářského kurzu pořádaného občanským sdružením Dobrý kurz. Původně se mělo jednat o dva samostatné bloky. Z kurzu domácí výroby přírodních mýdel však postupně odpadávali přihlášení zájemci, takže bylo nutné oboje spojit v jedno. Nakonec se ukázalo, že to vůbec nebylo na škodu, naopak. Informace se vzájemně prolínali, všechno na sebe logicky navazovalo. Z kurzu jsem velmi nadšená a ráda se s vámi podělím o své zážitky.

Kurz se konal v Obratani v místním hotelu, kde se nás sešlo zhruba 12. Celým víkendem nás provázel Petr Rys s podporou Kataríny Mašátové, velmi příjemní lidé se skutečným zapálením pro věc.

Hlavní téma: Bylinky.
(ilustrační foto z vlastních zdrojů - kopřiva, řebříček, podběl)

V úvodu jsme dostali dvoje skripta, která byla základní kostrou celého výkladu. Petr Rys psaný text doplňoval celou řadou dalších poznatků a postřehů, často se zdánlivě dostával k úplně jinému tématu, aby se následně ukázalo, že to spolu všechno úzce souvisí. Výklad byl velmi pestrý a zajímavý, člověk vůbec nedostal šanci, aby ztrácel pozornost. :-)

Průběžně probíhaly ochutnávky a "očichávky" nejrůznějších druhů bylinek. Ochutnali jsme např. čaj z květů prvosenky chutnající po broskvích či čaj z kotvičníku zemního a citronové trávy. Zajímavé bylo rovněž setkání s jedlou pryskyřicí, karobem, surovým kakaovým bobem či klanopraškou, jejíž plod chutná sladkopepřově. Dozvěděli jsme se o účincích a správném použití celé řady bylinek. S sebou jsme dostali čtyři pytlíčky s vybranými bylinkami, abychom si jejich působení mohli doma vyzkoušet. 

Ochutnávka jedlé pryskyřice.

Vedle používání bylinek zde byla zmíněna i spousta dalších možností, jak pečovat o naše zdraví bez neustálých návštěv lékárny a používání běžně dostupných léků, které paradoxně mnohdy více škodí než pomáhají. Taková rada "Hodně pijte." se může zdát více než banální, ale jen než se nad ní člověk více zamyslí. Pokud nebudeme pít, bude naše tělo zadržovat škodlivé látky, protože je nebude mít jak vyloučit. To samozřejmě může vést k celé řadě více či méně vážnějších onemocnění. Takovýhle starých dobrých pravd, na které se mnohdy už pozapomnělo, tam zaznělo spousta. Hodně zajímavých věcí jsem se dozvěděla rovněž z oblasti výživy a správného stravování.

V praktických ukázkách byla velká část věnována mýdlu. Vyzkoušeli jsme si výrobu mýdla z různých druhů olejů či jejich kombinací. Nejvíce mě zaujalo, že např. olivové mýdlo je nejlepší vyrábět z nejlevnějšího, z pokrutin lisovaného, oleje, který obsahuje nejvíce zmýdelňujících látek. Trochu jsem se totiž bála, že pokud budu chtít používat kvalitní oleje, poleze výroba mýdla příliš do peněz. Teď se ze mě naopak nejspíš stane náruživý čtenář reklamních letáků zkoumající, kde mají ty nejlevnější levné oleje. :-) 

Nalévání louhu do směsi olejů.

Mýdlo se prakticky vyrábí jen z vhodných olejů, hydroxidu sodného, vody a bylinkových přísad dle vlastního uvážení (éterické oleje, sušené bylinky, ale třeba i různé druhy koření apod.). Líbí se mi, že z jednoduchého základu vznikne doplněním vhodných bylinek krásné voňavé mýdlo, které má, při zachování správného postupu výroby, léčivé účinky. 

Vlastní výroba není vůbec náročná, chce to jen dodržovat jednotlivé kroky a poměry použitých surovin. Nejdůležitější je však zachování bezpečnosti, neboť hydroxid sodný je velmi silná žíravina.

 
Hotové mýdlo ve formě, ve které bude několik týdnů zrát.

Vedle mýdla nás Petr Rys naučil připravovat masti. Prostým rozpuštěním olivového oleje a přimícháním vhodné bylinky lze připravit mast téměř na jakýkoliv problém. Mast neobsahuje žádné zbytečnosti, složení si zvolíme podle potřeby. Je to rychlé, levné a účinné. Vyzkoušeli jsme si výrobu měsíčkové masti a masti z pískavice. Vzorky mastí jsme si mohli odvést domů.

 Měsíčková mast před ztuhnutím (samozřejmě možno přecedit).

Také výroba tinktury není nic složitého - stačí líh a bylinka a dostatečná doba na vylouhování. K vyzkoušení jsme dostali tinkturu z lichořeřišnice, která je známá svými antibiotickými účinky. V tomhle bláznivém jarním počasí k nezaplacení. :-) Proti bakteriím působí rovněž cibule, ze které jsme se naučili vyrábět jednoduchým způsobem účinný sirup.

Celý kurz se odehrával ve velmi přátelském duchu, kdy si i účastníci mezi sebou vyměňovali nejrůznější informace a vlastní zkušenosti. Rozhodně doporučuji všem, kteří se o bylinky či domácí mýdla zajímají, aby se na některý z kurzů (nejlépe na oba :-) přihlásili. Nebudou litovat. Dobrý kurz o. s. pořádá i další semináře, rozšířit své znalosti si tak můžete i v oblasti domácí výroby sýrů, domácího pečení či vaření piva. Už teď přemýšlím, na který z dalších kurzů vyrazím. :-)

Co jsem si vedle spousty informací a sešitu popsaného poznámkami přivezla domů. Teď se budu přes měsíc těšit na mýdlo, které nám bude zasláno po jeho důkladném vyzrání.


středa 11. dubna 2012

Máme rádi zvířata. A nejen ta chlupatá.

S příchodem se majitelé zahrádek často pouštějí do velkých úklidů, prořezávání stromů, odstraňování napadaného listí zbylého po podzimu či částí rostlin, které nevydržely tuhou zimu. Přílišná snaha o dokonalý pořádek však může mít za následek, že o svůj domov přijde řada zajímavých živočichů, kteří nám naopak mohou být v péči o zahradu prospěšní.

Pokud necháte v nenápadném rohu zahrady hromádku větví z prořezávek doplněnou třeba hromádkou kamenů, vytvoříme tak útočiště pro mnohé živočichy, kteří mají v přírodě stále méně místa. Ať už se jedná např. o ještěrky, drobné ptáky či nejrůznější druhy hmyzu.

Příbytky pro nejrůznější živočichy můžete rovněž sami vyrobit. Vedle známých budek pro ptáky tak můžeme na svojí zahrádku či jiný vhodný pozemek umístit např. čmelíny, budky pro netopýry či příbytky pro obojživelníky. Inspiraci naleznete na webových stránkách Zelená domácnost.com, kde si lze konkrétní vychytávky rovněž zakoupit. Výrobky jsou ekologické - vyrobené z přírodních či recyklovaných materiálů, často jsou biologicky rozložitelné a použité dřevo je certifikováno FSC.



Ptačí polobudka - konvička se může v zahradě stát i zajímavou estetickou záležitostí. Zaexperimentovat můžete rovněž s vysloužilým kuchyňským nádobím. ;-)


 








Vlašťovky či jiřičky velmi často staví hnízda přímo na lidských obydlí. Pamatuji si, že když jsem byla malá, měli jsme je přímo v dílně, kam se dostali nezaskleným oknem. Táta pod jejich hnízda přidělal dřevěné podložky, aby ptáci netrousili (doslova..) všude kolem. Když se narodila ptáčátka, vysazoval nás děti vzhůru, abychom se mohli na mrňouse podívat. Pro dítě je to velmi silný zážitek a myslím, že to je jeden z významných střípků, ze kterých se utvořil můj vztah k přírodě. "Chovat" vlaštovky či jiřičky je tedy nejen užitečné z hlediska získání spolubojovníků v boji se zákeřným hmyzem, ale jednoznačně i výchovné. :-) Proto jsem byla v šoku, když jsem zjistila, že někteří lidé  nepohodlná hnízda strhávají, případně zamezují přístup ptačím rodičům k jejich hnízdu. Podle mě není nezbytně nutné pořizovat umělá hnízda na fotografiích, byť svoje opodstatnění rozhodně mají (viz komentáře po rozkliknutí odkazů u obrázků). Důležitější je neničit hnízda stávající a podporovat ptáky ve stavbě hnízd nových. Myslím, že není zas až takový problém ponechat v dílně, kůlně či garáži malý vletový otvor, nechat ptáky postavit hnízdo a instalovat pod něj "proti trousící" podložku. Už jen to pozorování pak stojí za to. :-)


Obyčejnou klasickou budku zvládne vyrobit nejen zkušený truhlář. Návod na výrobu, včetně parametrů pro jednotlivé druhy ptáků, naleznete např. zde. Poté už zbývá jen nastudovat pravidla pro vyvěšování ptačích budek a hurá do terénu. Budka na fotografii je zvláštní tím, že je vybavena kamerou pro sledování ptačího života v přímém přenosu. Ideální pro nadšené ornitology. :-)





















Budka pro menší druhy netopýrů                                                                Dřevěná budka pro netopýry

Budka pro netopýry - vhodná i pro zimování

Také netopýři rádi uvítají nový příbytek. Velmi často se stává, že si netopýři najdou domov ve spárách či různých škvírách přímo v budovách. V současné době však na řadě míst dochází k zateplování objektů, což představuje z netopýřího hlediska mnohdy skutečnou katastrofu. Vzpomínám si kupříkladu na pár let starý otřesný případ, kdy došlo k drastické likvidaci 600 netopýrů při rekonstrukci paneláku v Dobřichovicích.. Je nutné si uvědomit, že netopýři u nás patří mezi chráněné druhy živočichů a i kdyby nebyli.. Tohle se prostě nedělá. Naopak můžeme netopýrům zpříjemnit život některou z výše uvedených budek. Pro více informací o životě netopýrů rozhodně doporučuji webové stránky České společnosti pro ochranu netopýrů, kde naleznete spoustu zajímavého, např. i ke zmiňované problematice rekonstrukcí budov.

Domky a úkryty pro drobné savce




Celoroční domov pro ježky - izolovaný













        Domov pro ježky a jiné savce









Výše uvedené obrázky opět přinášejí inspiraci na vlastní vytvoření vhodných úkrytů. Pokud ježkové novými příbytky opovrhnou, určitě nezůstanou dlouho prázdné. Za svůj domov je jistě přijmou např. žáby, některé druhy plazů či hmyz. Ježci jsou každopádně velmi zajímavá a sympatická zvířata. Pokud byste se o nich chtěli něco dozvědět či jim pomoci, podívejte se na web Ježek v nouzi.


















    


Budka pro plchy                                                                                          Krmítko pro veverky

Výše uvedené obrázky ilustrují způsob, jak přilákat na svojí zahradu další zajímavé tvory - plchy a veverky. O tom, kterak je zajímavé sledovat život těchto savců, se dočtete v moc pěkné knize Veveřácká kronika. Autorka v ní barvitě popisuje život veverčí rodiny, která obývala její zahradu. Fotografie v knize také stojí za to. :-) Nákupem knihy navíc podpoříte činnost Záchranné stanice pro veverky PINKY. Na jejich stránkách naleznete např. informace jak se zachovat, pokud naleznete opuštěné veverčí mládě či zraněnou veverku.

Domek pro žáby


Těžko říct, zda byla žabička do domku naaranžována jen pro focení, či si ho jako útočiště zvolila dobrovolně. Každopádně to celé vypadá docela vtipně. Představila jsem si menší žabí městečko sestavené právě z takových domečků a v každém z nich pana domácího. :-) Rozhodně je to dobrá inspirace - kupříkladu takový zpola do země zahrabaný květináč by mohl uspokojit i tu náročnější žabku. :-)

Čmelíny, domky pro včelky samotářky a další užitečný hmyz

Domečků a různých hmyzích úkrytů je v nabídce více než dost. Hmyz je relativně méně náročný, co se bydlení týče, nicméně i jejich přirozené domovy ubývají. Zejména v čistě okrasných zahradách s hladce střiženými trávníky doplněnými několika keři se prostor pro hmyzí bydlení nehledá příliš snadno. Řešením mohou být právě některé z níže uvedených možností. Často stačí třeba i obyčejná silnější větev navrtaná několika otvory, květináč s dírkou obrácený dnem vzhůru nebo hromádka různě velkých kamínků. Pokud máte na zahradě ovocné stromy, které již neplodí, ale jinak vám nějak zvlášť nepřekážejí, nechte je přirozeně zestárnout. Stanou se tak vhodným útočištěm pro nejrůznější druhy hmyzu, které vám pomohou zachovat na zahradě přirozenou ekologickou rovnováhu.





Velký čmelín připomíná klasický včelí úl. Na jeho výrobě se podíleli členové Hnutí DUHA, místní skupina Střední Čechy, kteří mimo jiné provozují web Čmeláci.cz.









Domek pro včelky samotářky může být vyroben úplně jednoduchým navrtáním vhodného prkénka či kusu větve. Při výrobě se fantazii meze nekladou, je jedno jestli výsledná podoba bude odpovídat třeba právě klasickému domečku jako je na fotografii.











Toto je ovšem machrovinka největší - multifunkční hmyzí centrum. Jako dobrý nápad mi to přijde např. do školních zahrad, lesních školek apod., kde může být hmyzí centrum neobvyklou a o to zajímavější učební pomůckou.










Máte na své zahradě domky či úkryty pro zvířata? Využívají je? Zaujal vás některý z výše uvedených tipů? Budu ráda, když napíšete. :-)